Dovádíme v listí

Dny se krátí, příroda se halí do krásných barev, stromy shazují listí, pole už jsou dávno holá, vítr a déšť jsou tu a s nimi přilétají draci.

My ve školce si tento čas umíme užít…Malujeme jablíčka a deštníky, vaříme mlhu a šípkový čaj, pozorujeme podzimní přírodu, učíme se chovat v lese, kde už se vše připravuje na zimu. Hodí se nám všechno, co podzimní čas přináší, využíváme plodů a darů zahrádek, lesů, strání i polí pro nejrůznější tvoření a vyrábění…

Takhle se nám povedly třeba myšky z brambor, mrkve a dalších přírodnin.

Přes preference českých tradic a svátků se neubráníme ani oblíbeným zahraničním oslavám jako Helloween, které k nám pronikají stále víc. Tak i naši školku zdobí strašidelné dýně….

A my si oblékáme teplé svetry, čepice a vyrážíme do přírody seznamovat se s podzimem na vlastní kůži…Protože…I přes veškeré promyšlené naučné činnosti, pestré a dětem blízké aktivity ve školce, zůstává tou úplně největší radostí obyčejné dovádění venku ve spadaném listí.




PRVNÍ KRŮČKY DO ŠKOLKY!

 

 

     Školní rok se v září rozběhl jako o závod a do mateřské školky nastoupili další nováčci.

     Rok od roku se průměrný věk ve třídě mladších dětí snižuje a nastupují děti, které jsou dvouleté a jejichž rodiče musejí nastoupit do zaměstnání. Počet dětí ve třídě je zatím nižší, což umožňuje více prostoru se jednotlivým dětem individuálně věnovat. Ale děti nastupují podle potřeby během celého školního roku až třída dovrší počtu 23 dětí, kdy už z časových důvodů není individuální přístup tak dobře možný.

     Pro usnadnění nejen prvních krůčků, ale i chvil ve školce strávených je dobré vědět, jak k dítěti přistupovat.

První vstup do mateřské školy je obrovskou životní změnou nejen pro dítě, ale také pro rodiče. Tato změna s sebou přináší tolik nových pocitů a zážitků, se kterými se dítě musí vyrovnat. Jiné prostředí, kde tráví velkou část dne, jiné vybavení a hračky, než jaké zná z domova, větší kolektiv nových dětí, cizí dospělí. Dítě se musí přizpůsobit jinému režimu, jasným pravidlům, zároveň si hledá cestu k ostatním dětem, musí se naučit komunikovat s paní učitelkou, aby mohlo vyjádřit své potřeby a přání. Každé dítě reaguje na tuto situaci trochu jinak. Velmi důležitá je spolupráce s mateřskou školu, s paní učitelkou ve třídě a to nejen v těžké době nástupu, ale během celé docházky v mateřské škole až po její ukončení.

     A jak dítěti můžete pomoci?

     Zpočátku volte kratší pobyt dítěte v MŠ, je-li to možné. Dovolte dítěti, aly si do školky vzalo oblíbeného plyšového mazlíčka, který pro něj bude kouskem domova a takovou malou jistotou. Je vhodné dodržovat stejné rituály. Vodit dítě do školky ve stejný čas, vyzvedávat pokud možno ve stejnou hodinu a pro dítě použít konkrétní údaj o tom, kdy si dítě vyzvednete - po obědě, po svačince. Důležité a těžké pravidlo je loučit se krátce. Loučení neprotahujte, někdy je loučení větší problém pro maminku než pro dítě, proto je zbytečně nestresujte. Po rozhovoru s učitelkou se nejspíš se dozvíte, že když ze školky po nervy drásající scéně a srdceryvném pláči odejdete, dítě se rázem uklidní a jde si spokojeně hrát. Když zvládnete své emoce vy, dítě je zvládne také. Vyprávějte si společně o tom, co dítě ve školce dělalo, jaké tam má nové kamarády atd. Vyzdvihněte jeho pěkné zážitky ze školky, pochvalte ho a pozitivně motivujte. Buďte ale důslední a nenechte se obměkčit. Když už se jednou rozhodnete, že půjde dítě do školky, nedejte se přemluvit a trvejte na svém. Největší chybou je vzít dítě zpět domů, hlavně aby neplakalo. Dítě zjistí, že tímto způsobem situaci ovlivní a pláč bude přístě o to intenzivnější a nekonečnější. Netvrďte dítěti cestou do školky, že jdete na procházku. Nelžete mu o tom, v kolik hodin je přijdete vyzvednout. Stává se, že dítě je přesvědčené, že jde po obědě, hrdě to nahlásí paní učitelce a rodič na učitelku mrká a na prstech ukazuje, že si dítě vyzvedne ve tři. Dítě po obědě čeká, vyhlíží maminku nebo tatínka a učitelka ho musí dostat do pyžamka k odpočinku, a to proti jeho vůli. Takové jednání nabourává vztah mezi učitelkou a dítětem, dítě je zklamané a ztrácí důvěru. A nakonec nestrašte své dítě školkou ani školou! “Zlobíš, jen počkej v pondělí povalíš do školky!“ Pokud bude dítě brát školku nebo školu jako trest, těžko si k ní vytvoří pozitivní vztah, který je klíčem k úspěchu.

     A je tu říjen, i nově příchozí děti si v naší školce postupně zvykají a slziček ubývá. Vždyť si zájemně pomáháme nelehký začátek překonat, vznikají nové vztahy a první přátelství. Věřím, že brzy společně vytvoříme bezva kolektiv, do kterého se každý bude rád vracet.

 


D