Anglie 2015 - reportáž

18.10.2015 20:38

26. září jsme naposledy zamávali rodičům, otřeli slzy a opustili Městečko Trnávku. Téměř denní cesta začala. První zastávka byla v Praze, kde jsme přestoupili do jiného autobusu. Byl pěkný, dvoupatrový a stříbrný. Pokračovali jsme v jízdě a někteří odvážnější z nás měli možnost sednout si přímo k čelnímu oknu nahoře. Můžu Vám říct, že to nebyl ten nejlepší zážitek, máte totiž pocit, že narazíte do každého mostu, který zkušení řidiči podjíždějí. Přistoupili k nám ještě další žáci. Jako první střední škola z Příbrami, jako druzí základní škola ze Zdic a nakonec v Plzni přistoupila i paní průvodkyně.

Nudit jsme se začali ještě v ČR a to jsme netušili, že nás čeká to strašně dlouhé Německo. Po Německu už následovalo krátké Nizozemí, Belgie a Francie. Když jsme dojeli do Calais, byly asi čtyři hodiny ráno. Autobus spal, ale pasová kontrola nás neminula. Najeli jsme na trajekt a to také nebyl nejpříjemnější zážitek. Hodinu a půl jsme se šplouchali po kanálu La Manche a myslím, že nejsem jediná, které nebyl pocit opilosti příjemný.

Otevřel se nám jiný svět. – Anglie. – Jsme tu. – Nutno podotknout, že jsme měli o hodinu méně. Velkou část cesty jsme přežili a do našeho cílového města zbývala asi hodina a půl. Přijížděli jsme do Brightonu a už jsme poznávali jinou kulturu. Hned jsme si začali všímat, že tu každý běhá, Angličané chodí oblečení velmi nalehko, ale hlavně byl pro nás velký problém zvyknout si, že se tu jezdí vlevo.

Na to krásné město jsme měli devět hodin, ale i za tak krátkou dobu jsme toho stihli hodně a samozřejmě jsme nezapomněli ani na Primark. Viděli jsme Royal Pavilion zevnitř i zvenčí, muzeum, pobřeží, Sea Life Centre… Den jsme završili procházkou po zábavném molu Brighton Pier, zbývalo nám jen dojet na meetingpoint. Tam si nás "rozebrali" naši noví rodiče a hurá na kutě.  

Abyste rozuměli, jak probíhal náš den…

Ráno jsme vstali a šli na tři hodiny do školy, kde se nám na každou z nich vyměnil učitel – učitel angličtiny. Poté jsme nastoupili do autobusu a odjeli na výlet. Právě v pondělí jsme měli naplánovanou prohlídku města Portsmouth. Pluli jsme na lodi, navštívili muzeum s promítáním tematického filmu, ale hlavně jsme chodili po lodi H. M. S. Victory, na které padl známý admirál Nelson. Další den skončil a my jsme s plnou hlavou zážitků padli únavou a spali až do dalšího rána.

V úterý to bylo podobné, ve škole jsme snědli octové brambůrky, které jsme (mimo jiné) dostali na svačinu a po poledni vyrazili na výlet. Pro tento den jsme si naplánovali Windsor. Pod křídlo si nás vzala skvělá anglická průvodkyně paní Amanda. Bylo jí krásně rozumět, a proto už víme o Windsoru (letním sídle královny) a Etonu hodně zajímavého.

Hastingské pašerácké jeskyně jsme si prohlídli ve středu. Vyšli jsme na kopec s krásným výhledem na moře, nezapomněli jsme udělat nějaké to „selfíčko“ a šli za poznáním pašeráctví. Po prohlídce jsme prošli typickou anglickou ulicí k autobusu a jeli jsme na křídové útesy Seven Sisters. Byl to úžasný pohled, chtěli jsme dokonce přivést paní učitelce matematiky pořádnou křídu, ale nevešla by se nám do batohů. Cestou zpět do Brightonu jsme v autobuse zpívali písničky, tak nám cesta utekla. V rodinách jsme dostali výbornou večeři v podobě tradičního „fish and chips“ a těšili se na poslední výlet, výlet do Londýna.

Brzy ráno jsme se rozloučili s rodinami, zamávali Brightonu a zamířili do Londýna. Začali jsme na nultém poledníku v Greenwichi, pokračovali plavbou po Temži, viděli Tower of London, Tower Bridge, Millennium Bridge, London Eye a další památky. Kolem Big Benu a Westminster Abbey jsme prošli k sídlu britských premiérů. Naše trasa vedla parkem k Buckinghamskému paláci, pak k Piccadilly Circus a Trafalgar Square. Blížil se večer a návštěva centra Londýna se chýlila ke konci. Lodí jsme dopluli ke sportovní aréně, kde jsme přesedli do autobusu a vyrazili k Eurotunelu. I když jsme ve francouzském Calais potkali několik běženců, cesta probíhala hladce a nás čekala dlouhá cesta přes Německo. Když jsme se k ránu probudili, byli jsme už naší vlasti blízko. Ve Zdicích jsme se rozloučili s našimi novými kamarády a jeli přímo do Trnávky. Rodiče už na nás nedočkavě čekali u školy. Ve zdraví jsme dorazili. Přivezli jsme si plno zážitků, poznali jsme jiný způsob života v britských rodinách a jsme plni krásných dojmů.

Tímto bych chtěla za všechny účastníky zájezdu poděkovat škole za poskytnutí této jedinečné příležitosti, ale hlavně našemu doprovodu, paní učitelce Strouhalové, za její trpělivost a odhodlání starat se o bandu puberťáků.

Chtěla bych Vás ještě odkázat na facebookovou stránku „ZŠ Městečko Trnávka jede do Anglie“, kde najdete nějaké fotografie.

Anna Zichová

 

Další fotky: zde

Zpět