Reportáž z výletu osmé třídy

26.06.2017 18:12

15. června v 7:45 jsme vyjeli z Městečka Trnávky autobusem do Jaroměřic. Na zastávce nám pan učitel Pilař pověděl pověst o jaroměřickém kostele a Kalvárii, na kterou jsme prudkým kopcem vystoupali. Poté jsme se vydali autobusem do Úsobrna, kde jsme navštívili ranč. Odtud jsme vyrazili na Duranu, tam jsme se seznámili s místní pověstí a našli kešku. Sešli jsme prudký kopec a tak trochu zabloudili, místo na Konici jsme mířili na Dzbel, takže jsme se museli vrátit, což se nám nějak moc nelíbilo. Ale do Konice jsme nakonec došli a navštívili muzeum řemesel s obrovskou sbírkou sekyr i konickou obřadní síň. Poté jsme se odebrali do nedaleké restaurace, kde jsme si dali něco k jídlu a pití. Najezení a odpočinutí jsme autobusem přejeli do Jesence a po polní cestě jsme se vydali k naší ubytovně, tedy Kladeckou naučnou stezkou (chcete-li – tzv. Napoleonkou) do Kladek. Na naši turistickou ubytovnu jsme šťastně doputovali a ubytovali se. Potom jsme šli ven, abychom si nad ohněm opekli párky. Po večeři jsme na dětském hřišti hráli hru „stop zem“ a potom všichni společně vyvolávanou. Po vybití poslední energie jsme se odebrali do našich pokojů, kde jsme však vydrželi jen chvíli. Objevili jsme totiž pingpongový stůl. No a kdo by přece nehrál v jedenáct hodin ping-pong s plastovými tácky místo pálek? Po ping-pongu jsme se šli umýt a někteří i spát...

Ráno 16. června, hned po probuzení, jsme se vydali do obchodu koupit si snídani a svačinu. Po snídani jsme ještě chvíli odpočívali, abychom měli sílu na cestu domů. Cesta byla z počátku z kopečka, pěkná, s mloky po krajích, ale hned jak jsme vyšli z Nectavy směrem na Plankenberk a Hrubé Kolo, tak se cesta „zhoršila“ a z ničeho nic před námi stál obrovský kopec.  Ten jsme nakonec všichni zdolali a šli jsme zase z kopce. Sotva jsme vyšli z lesa, začalo strašně pršet. Naštěstí jsme narazili na stříšku, pod kterou jsme se všichni schovali a počkali, než se déšť uklidní, abychom mohli pokračovat dál do Biskupic. Po nějaké chvíli opravdu pršet přestalo, takže jsme mohli přejít na autobusovou zastávku a v suchu odjet domů.

Osmáci – každý kousek

Foto: ZDE

Zpět