Ve středu 28. května 2025 se žáci 6. až 9. třídy vydali na poznávací výlet do rakouské metropole Vídně. A že bylo co objevovat!

První zastávkou byl nádherný zámek Schönbrunn – bývalé letní sídlo Habsburků. Děti si prošly rozlehlé zahrady a s audio průvodci nahlédly do početných bohatě zařízených komnat, které dýchají atmosférou císařského života.

Poté následovala jízda metrem na Schwedenplatz, odkud se skupina vydala ke katedrále sv. Štěpána, do níž nešlo nenahlédnout. Odtud naši cestovatelé prošli ulicí Graben až k Hofburgu – místu, kde se někteří podívali do stájí slavných lipicánů nebo obdivovali kočáry tažené dvojspřežím. Kousek odtud už na žáky vzhlížela vídeňská radnice a dále pak socha Marie Terezie, u které se nachází Přírodovědné muzeum – pro mnohé naše objevovatele zajímavé a pestré finále celého dne. Menší skupinka sedmi dětí ale zvolila jinou cestu – vydala se do galerie Albertina a nechala se pohltit světem umění.

Aby si děti z výletu odnesly ještě víc než jen krásné vzpomínky, obdržely už cestou tam cestovatelský deník. Ten je vyzýval k plnění různých úkolů – zaznamenat postřehy, všímat si detailů, tvořit básně i přemýšlet o životě císařů. Výsledky byly nápadité, často i velmi vtipné. Ty nejlepší deníky byly ve škole odměněny knížkou a něčím sladkým na zub.

Zkrátka – den plný objevování, zábavy i tvořivosti se vydařil na jedničku!

Mgr. Jana Strouhalová

Foto: ZDE

Z deníků:

Stephansdom – tvořivý úkol

V chrámu ticho,

světlo svítí,

srdce vděčně

tiše spí.

Ve vnitřku jsem nebyla,

zvenku krása svítila.

Boží kostel!

Ve Vídni věž se k nebi pne,

kameni šepot věků zní,

střecha jak obraz pestrobarevný,

orlí znak bdí nad městem.

Zvon Pummerin tiše oddechne,

když večer padá do ulic.

Chrám starý zpívá v kameni,

že čas tu ztrácí svoji moc.

Katedrála svatého Štěpána,

lidé si ji užívají od rána.

Je to nejznámější katedrála ve Vídni,

chodí tam lidé pro modlitby.

Stephansdom je krásný chrám,

měl bys do něj kouknout sám.

Má velkou věž, na které stojí pán,

který tam stojí už dlouho sám.

Je tu ticho jako v hrobě

a já tu sním

o barvách i o sobě.